Kanalizační přípojka

Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem (§3, zákon 274/2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích, v platném znění). Pro každou připojovanou nemovitost s jedním číslem popisným, evidenčním, či parcelním číslem se zřizuje právě jedna samostatná kanalizační přípojka. Výjimečně lze se souhlasem provozovatele kanalizace pro veřejnou potřebu zřídit jednu přípojku pro více nemovitostí, jsou-li pro to technické důvody, nebo více kanalizačních  přípojek pro jednu nemovitost, jde-li o rozsáhlou nemovitost (např. bytový dům s více vchody). Vlastníkem kanalizační přípojky je vlastník nemovitosti připojené na tuto přípojku, pokud se neprokáže opak. Realizaci oprav a údržby všech kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, zajišťuje provozovatel (Vodohospodářská společnost Benešov a.s.) z provozních prostředků. Veřejným prostranstvím (v souladu se zákonem o obcích č. 128/2000 Sb. § 34) se rozumí všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

Napojení kanalizační přípojky lze provést do příslušné kanalizační přípojkové odbočky, není-li tato vysazena při stavbě kanalizačního řadu, lze provést přípojku pomocí jádrového vrtání s použitím mechanické nebo nalepovací přípojkové odbočky. Napojení kanalizační přípojky musí být provedeno mimo revizní kanalizační šachty, výjimečně lze napojení kanalizační přípojky do revizní kanalizační šachty povolit, tato šachta však musí být k tomu uzpůsobena. Vlastník kanalizační přípojky je povinen zajistit, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna (vsazení přípojky do vyříznutého otvoru a následné zapěnění nebo obetonování je zakázáno!!!); zaústění přípojky proti toku vody v uliční stoce je nepřípustné. Kanalizační přípojka musí být při souběhu a křížení uložena hlouběji než vodovodní potrubí pro rozvod pitné vody. Výjimku může povolit vodoprávní úřad za předpokladu, že bude provedeno takové technické opatření, které zamezí možnosti kontaminace pitné vody vodou odpadní.

Poslední přípojka koncového kanalizačního řadu nesmí být blíže koncové revizní šachtě než 1,5 m. Kanalizační přípojka musí být při souběhu a křížení uložena hlouběji než vodovodní potrubí pro rozvod pitné vody.

Potřebnou dokumentaci, vyjádření provozovatele a správců ostatních sítí i územní souhlas zajišťuje majitel napojované nemovitosti. Zřízení nové přípojky projednává a schvaluje technické oddělení Vodohospodářské společnosti Benešov a.s. Kanalizační přípojky je možné zřizovat a povolovat pouze na zkolaudované kanalizační řady. Do oddílné kanalizační splaškové přípojky nesmí být svedeny srážkové vody ze zpevněných i nezpevněných ploch, střech, drenáží, přepady ze studen a odvodňování sklepních prostor, vypouštěny vody z bazénů, vody z mytí automobilů apod. Domovní odpady z drtičů odpadů nelze vypouštět do kanalizace.

Zhotovení přípojky

Vodohospodářská společnost Benešov a.s. nabízí službu zhotovení přípojky zahrnující:

• vypracování projektové dokumentace
• vyřízení územního souhlasu včetně potřebných vyjádření
• vyhotovení přípojky a její uvedení do provozu

Více o službě

Projektová dokumentace na kanalizační přípojku

Kompletní projektová dokumentace musí obsahovat technickou zprávu, snímek pozemkové mapy, situaci 1:500 nebo detailnější měřítko, podélný profil. Napojení kanalizační přípojky lze provést do příslušné kanalizační přípojkové odbočky, není-li tato vysazena při stavbě kanalizačního řadu, lze provést přípojku pomocí jádrového vrtání s použitím mechanické nebo nalepovací přípojkové odbočky. Napojení kanalizační přípojky do revizní kanalizační šachty lze provést pouze do šachty, která je k tomu uzpůsobena. Vlastník kanalizační přípojky je povinen zajistit, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna (vsazení přípojky do vyříznutého otvoru a následné zapěnění nebo obetonování je zakázáno!!!); zaústění přípojky proti toku vody v uliční stoce je nepřípustné. Kanalizační přípojka musí být při souběhu a křížení uložena hlouběji než vodovodní potrubí pro rozvod pitné vody. Výjimku může povolit vodoprávní úřad za předpokladu, že bude provedeno takové technické opatření, které zamezí možnosti kontaminace pitné vody vodou odpadní.

Materiál

Materiál kanalizační přípojky musí být totožný s materiálem souvisejícího kanalizačního řadu, v případě gravitační kanalizační přípojky v profilu DN150 mm pro 1 rodinný dům, DN200 mm pro bytový dům, či více nemovitostí. V případě tlakové kanalizační přípojky pak v profilu DN40 mm (s použitím hydrostatického čerpadla) a DN50-63 mm (s použitím hydrodynamického čerpadla).

Spádové poměry návrhu kanalizačních přípojek:

Imin =
1 % pro DN 200
2 % pro DN 150
Imax =
20 % pro DN 200
25 % pro DN 150

Revizní kanalizační šachta

Při stavbě přípojky je nutné ctít charakter souvisejícího kanalizačního řadu. Napojení na gravitační kanalizaci musí být opět gravitační. Gravitační kanalizační přípojka (min. spád 2% pro DN150 a 1% pro DN200) musí být osazena min. 1 revizní šachtou. Revizní šachta musí být provedena s otevřeným žlábkem a musí mít min. průměr komínu DN400. Revizní kanalizační šachta musí být chráněna proti vniknutí podzemní a povrchové vody, odvětratelná a přístupná. Vyžadují–li pak terénní podmínky tlakovou část kanalizační přípojky (samostatný výtlak), osadí se mezi gravitační a tlakovou částí uklidňovací revizní šachta. Na tlakové části musí být osazena čerpací šachta s příslušným čerpadlem. Napojení na tlakový kanalizační řad musí být opět tlakové. Na tlakové přípojce musí být umístěna čerpací šachta s příslušným čerpadlem (většinou se jedná o hydrostatické čerpadlo, výjimečně o čerpadlo hydrodinamické vyžaduje-li to charakter souvisejících kanalizačních řadů). Přečerpací šachta musí být co do objemu dimenzována tak, aby při běžné produkci splaškových vod docházelo min. 1x za 24 hod k přečerpání obsahu.

Postup při zřizování kanalizační přípojky

Pro zřízení přípojek a jejich zaevidování a uvedení do provozu je nutno dodržet následující postup:

1. Vypracování projektové dokumentace.

2. Projednání a schválení technického řešení na technickém úseku provozovatele, tj. Vodohospodářské společnosti Benešov a.s.

3. Zajištění vyjádření ostatních správců sítí (ČEZ, CETIN, plyn).

4. Zajištění souhlasu vlastníka vodohospodářských sítí, zpravidla obce.

5. Místně příslušný stavební úřad vydá územní souhlas nebo územní rozhodnutí

6. Vlastní realizace přípojky (přípojek) - přípojku může realizovat pouze oprávněná osoba nebo firma, svépomoc je možná pouze u zemních prací - napojení na veřejný řad povolenými způsoby a provedení přípojky kontroluje před záhozem provozovatel  - majitel zajistí provedení tlakové zkoušky podle ČSN 75 5911 u výtlačné části (tlakové zkoušky může na vyžádání zajistit příslušné provozní středisko Vodohospodářské společnosti Benešov a.s.) a zkoušku vodotěsnosti podle ČSN EN 1610 u gravitační části.

7. Realizaci přípojek si na své náklady zajišťuje stavebník (majitel napojované nemovitosti); jeho povinností je s předstihem 1 týdne oznámit provozovateli zahájení prací na realizaci přípojky.

8. Uvedení přípojky (přípojek) do provozu - stavebník vyzve po dokončení přípojky provozovatele ke kontrole a předloží provozovateli protokol o výše uvedené zkoušce. Je-li vše v pořádku a provedení odpovídá příslušným požadavkům, normám a předpisům, vydá provozovatel souhlas s uvedením přípojek do provozu - následně musí být bez odkladu uzavřena smlouva s provozovatelem na odvádění vody; bez uzavřené smlouvy nelze podle zák. 274/2001 Sb. přípojky provozovat (stavebník při kontrole vyplní dotazník pro uzavření obchodní smlouvy s Vodohospodářskou společností Benešov a.s.).

9. Do kanalizační splaškové přípojky nesmí být svedeny srážkové vody ze zpevněných i nezpevněných ploch, střech, drenáží, přepady ze studen a odvodňování sklepních prostor, vypouštěny vody z bazénů, vody z mytí automobilů apod. Domovní odpady z drtičů odpadů nelze vypouštět do kanalizace.

10. Přípojky je nutno před zásypem zdokumentovat a nafotit a geodeticky zaměřit.

11. Geodetické zaměření přípojky předat provozovateli.

Realizace kanalizační přípojky:

• napojení na veřejný řad povolenými způsoby kontroluje před záhozem provozovatel
• majitel zajistí provedení protokolární zkoušky vodotěsnosti podle ČSN EN 1610 u gravitační kanalizační přípojky a u tlakově gravitační přípojky i protokol o tlakové zkoušce výtlačné větve přípojky
• jedná-li se o tlakovou kanalizaci, musí být uzavírací armatura umístěna u navrtáváky u řadu, hydrostatická (objemová) čerpadla musí být na výtlaku opatřena příslušným pojistným ventilem
• přípojku může realizovat pouze oprávněná osoba nebo firma, svépomoc je možná pouze u zemních prací

Uvedení přípojky do provozu:

• stavebník vyzve po dokončení bezodkladně provozovatele ke kontrole kanalizační přípojky a předloží provozovateli protokol o zkoušce vodotěsnosti (případně o tlakové zkoušce výtlačné větve u tlakové kanalizace) a v kladném případě vydá provozovatel souhlas s uvedením přípojky do provozu 
• následně bude uzavřena smlouva na odkanalizování, neboť bez uzavřené smlouvy nelze kanalizační přípojku provozovat (stavebník vyplní dotazník pro uzavření obchodní smlouvy)

Postup při rušení kanalizační přípojky

Fyzické zrušení kanalizační přípojky zajišťuje oprávněná firma se souhlasem provozovatele kanalizační sítě na náklady majitele přípojky. Zrušení se sestává z odpojení kanalizační přípojky a zaslepení přímo u řadu.

Rekonstrukce přípojky

Při rekonstrukci přípojky se postupuje jako při budování nové přípojky. Je nutné nechat si vypracovat novou projektovou dokumentaci na přípojku a zaslat projektovou dokumentaci k odsouhlasení. Následně se může provézt fyzická rekonstrukce přípojky.

Ochranná pásma kanalizačních řadů, vzdálenosti pro křížení a souběh

K bezprostřední ochraně kanalizačních řadů a pro ochranu okolních staveb před poškozením se vymezují ochranná pásma stanovená zákonem 274/2001 Sb..
V ochranném pásmu kanalizačního řadu lze provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup ke kanalizačnímu řadu nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování, vysazovat trvalé porosty, provádět skládky mimo jakéhokoliv odpadu, provádět terénní úpravy jen s písemným souhlasem provozovatele (§ 23, zákon 274/2001Sb.).
Ochranné pásmo je vymezeno vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu.

Nejmenší dovolené vodorovné vzdálenosti při souběhu podzemních sítí (dle ČSN 73 6005):

Nejmenší dovolené svislé vzdálenosti při křížení podzemních sítí (dle ČSN 73 6005):